Druhá část prožitkového workshopu v ŽIVÉ Velrybě DOPŘEJ SI ZHMOTNIT SVÉ LŮNO 2
V sobotu se konalo druhé pokračovaní Workshopu Dopřej si zhmotnit své lůno 2
Celý den byl o jednotě a soudržnosti, lásce, pokoře a vzájemnosti, jednotě a otevřeného srdce.
Během rána jsme si posílaly ve skupině fotky, co kdo připravil na společný stůl. Bez dlouhých domluv se nám seskládaly nádherné dobroty, které každá z nás z vlastní iniciativy na tento den připravila. Bylo cítit ve vzduchu, jak se ženy těší a chtějí si to užít. I já se hodně těšila, vše nachystala, dostatečné množství glazur, štětců a další pomůcky. Hlavně jsem s velkou pečlivostí a úctou tvorbu připravila a přichystala na cestu.
Vyzvedla jsem první ženu a během našeho povídání během jízdy v autě zahlédnu, že se kouří z pod kapoty od motoru a jak si toho všimnu, tak to slyším i nahlas " asi hoříme"... Bezpečně jsme zastavily. Než jsem zjistila co se stalo s vozidlem, domluvila s manželem a zajistila termín opravy úžasná žena obvolala ostatní ženy, které měli jet s námi a zajistila odvoz od další zúčastněné úžasné ženy....
Ženy, které na nás čekaly na jiné straně města přicházeli k vozidlu ve stejném čase, jako žena, která nás všechny odvezla na Březinu. Naložily jsme a přeložily společně auto a vyjeli na cestu cenného poznávání a prožitků.
Dojeli jsme do Živé velryby se zpožděním.
Rozbalily jsme si ty úžasné dobroty co jsme přichystaly a pochutnávaly si na nich.
Takové to ženské sdílení, o surovinách, vaření, chutích...
Občerstvily jsem se a sedly jsem si do kruhu. Po sdílely jsme si naše zkušenosti z minule, jak s námi celý proces pracoval, co nás překvapilo a jaký záměr máme na dnešní tvoření.
Nejvíce mě dojalo to překvapení žen, jak to vše s ženami pracovalo. Jsem ve velké vděčnosti.
Pár vět, které se ozývaly na sdílení se svolením žen zveřejňuji:
...Nejvíce mě vyrazil dech víš, jak silně jsem to na svém těle cítila, z toho jsem byla velmi překvapená... Děkuji za ten zážitek a hned jsem vše použila ve své práci.. V jemnosti a ještě s větší láskou i úctou jsem pracovala... Dokázala jsem si stát sama před sebou ve svých potřebách a s velkou úctou si dovolit i odmítnout...
...Nečekala bych, jak hluboká vnitřní práce to byla... Únava byla veliká jako kdybych poskládala vagón uhlí, ani jsem si nemyslela s čím vším se hejbalo... Mnohem lépe se mě daří komunikovat s okolním světem a víš já jsem, tak šťastná jaký mám život v souladu se svým lůnem...Od té doby co používám Yooni mističku a i různé praxe z knihy Kun dička, tak je můj život úplně v jiných kvalitách. A tak moc mě zajímalo a lákalo si i vymodelovat svojí Yo ničku.
...Láska na všech úrovních až do buňky, sebeláska rozhodně není sobeckost je to nutnost života..
..Láska a úcta se prolínala na všech úrovních..
Probíhali velké uvědomění, hloubka, jemnost, láska, úcta, pokora, sounáležitost, pravdivost, humor, vděčnost, nadšení, tvoření, návrat k sobě, sebedůvěra, sebeláska, sesterství ...toto a ještě víc se prolínalo v sobotním čase. Pocity strachu, studu, trapnosti i ty vyvěrali na povrch v daleko menší intenzitě než při modelování v prvním setkání.
Je to krásné pozorovat a být součástí těch "kouzel", jak hmota dokáže pracovat s vnitřním světem a vnitřní svět s hmotou. Stačí si jen dovolit a dívat i vnímat ty detaily a být v roli pozorovatele.
Mám dar soucitu a na cítění se jak do hmoty tak i do děje kolem a za... Jsem ve velké vděčnosti, že tyto své dary můžu vědomě používat ku prospěchu jednoty.
Za doprovodu krásných písní, jsme si za vnímali naše těla. Hudba, která velmi rezonovala s ženskostí s naší tvorbou ve svých dlaních nás provedla ve volném tanci.
Barevných glazur na výběr měly ženy dostatek. Nakonec nám stačila polovina barev co jsem připravila a pospolu si vybraly, společně promíchaly.
Jak je důležitá komunita a tvořit pospolu v jednotě to bylo ve vzduchu opravdu velmi cítit a vnímat.
Pořádné promíchání, zamíchání až ode dna sedliny, které již ani nejsou vnímány a přesto jsou velmi hluboko usazené.
Být sama k sobě v soucitu, neporovnávat se! Sami sebe, tak neporovnávat se s druhými. Jako i glazuru s glazurou. Každá má jinou kvalitu, vibraci, vlastnost, hustotu, která se ideálně nanáší, každá jinak přiléhá na keramický střep. Svým roztavením změní barvu, strukturu a vlastnosti..
S tím vším jde pracovat, prožívat a zažívat.
Pozorovat ty "drobnosti" detaily, struktury, vrstvy, souvislosti, zažité vzorce, nastavené zrcadla..
Musela jsem se smát...Jedna žena si nahlas pro sebe připomínala Hele vole ťupej. A já jsem byla zasněná a blaženě se na celé dění dívala... Jak jsem to zaslechla, rychle jsem se i já dala do díla... Hned jsem si to uvědomila a řekla uvědomění na hlas. Zasmály jsme se tomu...Smály jsme se hodně v ten den.
V sobotu to byl blažený čas. Ženy si opakovaně žádaly pokračovaní. Zbývá jen doladit termín a čas, téma je již jasné. Ponoříme se do našeho vnitřního muže, a dopřejeme si zhmotnit svojí mužskou sílu, Faloos ..
Dopředu o tom napíši. Ženy, které cítí volaní, pojďte se také přidat. Prožít a zažít čas pro sebe ve společnosti žen s mužským tématem.